Různé zbraňové systémy, které na Ukrajinu přicházejí že Západu, které postupně nahrazují zničenou původní výzbroj ze sovětských časů, samozřejmě jen zvyšují nároky na logistiku, na údržbu a opravy, ale také na obsluhu zbraní. Zkrátka, ta přílišná diverzifikace zbraní, které na Ukrajinu přicházejí, není právě ideální pro ukrajinskou armádu.

Podle českými médii velmi zamlžovaných zpráv je zřejmé, že Rusové jsou na východní Ukrajině na postupu. Postupují pomalu, ale jistě a přibližují se ke strategickým cílům, které si předsevzali, především k Bachmutu. Na dohled už se zdá být i Kramatorsk.

Velení ukrajinské armády se obává ruské ofenzivy, která by mohla v nejbližší době přijít. Nemyslím, že přijde 24. února, tedy při výročí invaze ruských vojsk na Ukrajinu, ale přijde v okamžiku, kdy mrazy zpevní půdu natolik, aby mohly probíhat operace s nasazením tanků a další těžké techniky.

Ukrajinská infrastruktura je přitom silně narušena a Rusové pokračují v raketových útocích, zejména na energetickou infrastrukturu. A novým cílem jsou v posledních týdnech turbíny tepelných elektráren. To je velmi vážné, neboť zrekonstruovat takovou tepelnou elektrárnu v situaci, kdy je zničena turbína, je záležitostí nikoliv týdnů či měsíců, ale let.

Podle zpráv některých západních médií včetně většinou dobře informovaného deníku The New York Times, navštívil v polovině ledna Moskvu a Kyjev, šéf CIA, Burns, s nabídkou nebo spíše se sondáží, za jakých podmínek je možné ukončit stávající konflikt. Údajně nabídl Rusům podle principu „mír za půdu“ jednu pětinu ukrajinského území, ostatně vesměs s ruskojazyčným obyvatelstvem na východě a jihu Ukrajiny. Jedna pětina ukrajinského území ovšem znamená zhruba rozlohu regionu Donbasu. Byl odmítnut.

Ukrajinské vedení předpokládá, že 400 tanků, které během roku přijdou ze Západu na Ukrajinu, může zásadním způsobem změnit situaci na bojišti v jejich prospěch. Rusové však mají k dispozici tisíce tanků. Odhady počtu ruských tanků se pohybují mezi 3 až 10 tisíci stroji. A každý měsíc údajně sjíždí z výrobních linek několik desítek ruských tanků nejnovějšího typu T–90. Je tedy pravděpodobné, že až dorazí oněch 400 relativně moderních německých, amerických a britských tanků na Ukrajinu, budou mít Rusové připraven nejméně stejný počet svých nejmodernějších strojů na jejich eliminaci. Kromě toho, všichni kdo, budou dodávat ze Západu tanky na Ukrajinu, budou opatřovat tanky novou elektrotechnikou, aby nepadla Rusům do rukou ta nejmodernější západní technologie, tedy nejmodernější vybavení tanků. Americké Abramsy budou podrobeny výměně pancíře, neboť jejich pancéřování je vyztuženo ochuzeným uranem, který zesiluje účinnost pancíře. Pokud by došlo ke zničení takových tanků, aniž by byla provedena odpovídající demontáž částí zpevněných ochuzeným uranem, byly by širší oblasti Ukrajiny zamořeny radioaktivitou.

Z ruské strany tedy došlo k odmítnutí amerických návrhů, neboť Rusko se domnívá, že je schopno ve válce zvítězit a dosáhnout svých válečných cílů, které zřejmě spočívají v obsazení celé Doněcké, Luhanské a Záporožské oblasti. A pokud by snad bylo zničeno jádro nejlepších útvarů ukrajinských vojsk na východní Ukrajině, můžou být vojenské cíle Rusů ještě ambicióznější. A to ve směru na ruskojazyčný Charkov, na převážně ruskojazyčnou Oděsu i na Kyjev. I z tohoto důvodu by bylo dobré ukončit boje na Ukrajině prozatím alespoň příměřím.

V tomto týdnu také proběhla českými médii stručná zpráva o návštěvě německého kancléře Scholze v Brazílii, kde se setkal s prezidentem Lulou da Silvou. Scholz požadoval od Luly da Silvy dodávky munice pro Ukrajinu. Lula da Silva toto odmítl a hovořil rovněž o potřebě vytvoření skupiny zemí, které budou jednat s Ukrajinou a s Ruskem o mírovém řešení. Mimo Brazílie jmenoval mezi zeměmi, které by se mohly v této skupině angažovat také Čínu, což má svou logiku.

To, že bude zatčeno několik malých a větších ryb ovšem naznamená, že bude zničena rakovina korupce, která je prostě nedílnou součástí činnosti politických a ekonomických elit na Ukrajině. To si dobře uvědomují i všichni lídři evropských zemí – možná s výjimkou nově zvoleného prezidenta P. Pavla – a uvádějí prezidenta Zelenského do reality. Zelenský v tomto týdnu vyhlašoval svou představu, že Ukrajině bude umožněno vstoupit do EU s plnohodnotným členstvím za dva roky. Evropští lídři většinou hovoří o tom, že to nebude možné až po několika desetiletích.